EPILOG

9. května 2017 v 10:21 | M. Caine |  Temná voda
Za čas jedna z dalších Delkových sester porodila krásnou holčičku a chlapečka, vlastní neteř a synovce, dítě Horatia a Marisol Caineových, z jejich vlastních zásob, vše se začalo ihned zařizovat, aby se nájem v úschovně centra asistované reprodukce nemusel již zbytečně platit.
Zdravé děvčátko nyní spalo v tatínkově náruči, když se kochal zapadajícím sluncem z okna své laboratoře. Vzpomněl si na komickou situaci v nemocnici, možná dost trapnou, ale když jste s někým jako rodina, tak se prostě spolu zasmějete a je, znovu ho pobavil Wolfeův výraz a opět se rád ubezpečil jak dobře udělal, když ho přijal. "Víš Megan," zašeptal dceři do ouška. "jsi krásná jako tvoje maminka. Ano, jako princezna, princezna Megan Marisol Caineová." pak holčičku položil k jejímu bráškovi do přenosné postýlky. "I ty Time, jsi fešák, neboj se. Sluníčka, tento svět umí být někdy hodně krutý a lidi sobečtí a zlí. Avšak i přesto má cenu na něm dlít, právě proto, aby někdo jiní než tihle tu byl. Nebudu žít ve zlobě, zlosti a žalu, protože tam, kde se nyní nachází vaše maminka čas neplatí a ten můj se odpočítává, jednoho dne za ní odejdu stejně, tak nemám kam spěchat, nevíc ona nyní žije ve vás, mé děti."
"Tati?"
"Ano Kyle?"
Ještě skoro chlapec, ale už na půl muž, vešel tiše do místnosti jako v plyšových bačkůrkách. "Ti jsou…. Roztomilí…. Myslíš, že taky někdy najdu někoho kdo by byl mou…. Marisol?"
Poručík vlídně přikývl, pak ale zavrtěl hlavou. "Ano, přál bych ti zažít takovou lásku, ne však takovou bolest."
"Ne!" mínil hoch vážně. "I kdybych takovou lásku prožil jediný den, stálo by to za to. Ne?"
Horatio cítil jak se mu do očí hrnou slzy. "Ano, s tím souhlasím, synku. I za ten krátký čas jsem neskonale vděčný. Stálo to za to, stojí to za to. Bylo… je… to to nejkrásnější co se mi mohlo kdy přihodit."

KONEC
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama